Každý budoucí uživatel tepelného čerpadla se žene hlavně vysokým COP, obvykle vůbec nebere v úvahu ostatní faktory, které výrazným způsobem ovlivňují tzv. „reálný topný faktor“, tj. faktor který bude reálně dosažen. Navíc se často investuje stylem „ať to stojí co to stojí“, hlavně aby byl vysoký topný faktor“. Pak dochází k tomu, že investice je neefektivní = nenávratná v živostnosti tepelného čerpadla.

Největší úsporu elektřiny můžeme očekávat u tepelných čerpadel, která budou pracovat s co nejnižší teplotou topného média (vody v otopné soustavě).

Největší účinnosti a efektivity docílíme:

• použitím podlahového vytápění (podlahová krytina dlažba – Vinyl – Linoleum)
• pořízením TČ za rozumnou cenu (celá instalace okolo 180 tis. Včetně DPH)
• dimezování topné vody na tepelný spád 35/30 st.C (méně výhodné 45/40 st.C)
• ohřev TUV jen na 43°C až 45°C

Ekonomicky efektivní bude jen takové opatření zvyšující topný faktor, kde zvýšené investiční náklady budou uhrazeny zvětšenou úsporou energie a především úsporou nákladů při únosné návratnosti. Obecně lze říci, že pokud se investiční náklady na tepelné čerpadlo blíží k částce 220 tisíc Kč, pak návratnost je spíše hypotetická.

Maximální topný faktor, který někteří výrobci a dodavatelé tepelných čerpadel uvádějí, má v podstatě stejný význam jako maximální rychlost, kterou uvádějí výrobci automobilů. Málokdy má tento údaj význam pro normální jízdu.

Nevhodně řešený systém (z pohledu otopné soustavy a rozvodů, zapojení vedoucích k degradaci teplotní úrovně topného média, velkých příkonů pro dopravu médií - zejména primárního znehodnotí efekt sebelepšího tepelného čerpadla.

Ve vytápěcím systému s TČ je tepelné čerpadlo "sice podmínkou nutnou, ne však postačující". Optimální podmínky se mohou dosáhnout jen komplexním návrhem celého systému a vyřešením vazeb v něm. Energetický efekt sám o sobě neříká nic o efektu ekonomickém. Právě tak vysoký topný faktor určitého řešení není zárukou jeho ekonomické efektivity. Pokud nechceme šetřit werichovským způsobem "ať to stojí, co to stojí", musíme vždy prokázat, že projektovaný energetický efekt (nebo vysoký topný faktor) daného řešení přináší i efekt ekonomický. Skutečností však je, že v řadě pojednání (i v zahraničních časopisech) se hovoří jen o energetických přínosech různých řešení, aniž by se posuzoval jejich přínos ekonomický ve vazbě na výši investice.

Reálný COP (topný faktor - roční průměr)

Každého uživatele by měl zajímat topný faktor, kterého je schopen ve svém systému dosáhnout. Pokud se budeme orientovat na tepelné čerpadlo vzduch/voda, pak lze zjednodušeně využít údaje z tabulky. Zde vidíte jak důležitý je topný systém, a jak je důležité použít nízkoteplotní topný systém.

Údaje v tabulce jsou vztaženy k čerpadlům vzduch / voda, které dosahují COP 4 až 4,5 při venkovní teplotě 7 st.C a teplotě topné vody 35  st.C.

Zde pro „fajnšmekry“ velmi podrobně zpracované třídílné pojednání o topném faktoru:

• Jak je to vlastně s topným faktorem (I)
• Jak je to vlastně s topným faktorem (II)
• Jak je to vlastně s topným faktorem (III)